Filip Hašek: Táta je někdy přísnější, ale jako v seriálu Lajna to nebylo

Na fotbalové výsluní se pomalu dere další z rodu Hašků. Ten nejmladší z rodu – Filip, rovněž začínal na Spartě, poslední rok a půl však bojoval za Vlašim a od zimy je čerstvě v kádru Českých Budějovic. V jejich dresu si hned v prvním jarním kole Fortuna národní ligy připsal branku do sítě Hradce Králové, avšak ani to na body nestačilo. Proč odešel na jih Čech? Cítí se ještě jako Sparťan? Je náročné být z fotbalové rodiny? O tom všem jsme s Filipem Haškem mluvili v našem exkluzivním rozhovoru.

Filip Hašek: Táta je někdy přísnější, ale jako v seriálu Lajna to nebylo
Vlašim jste vyměnil za České Budějovice, proč?
Především kvůli lepšímu postavení v tabulce a tomu, že se tady hraje o titul, respektive o postup do nejvyšší soutěže, což je hlavním cílem celého klubu.

Hrálo v tom roli také to, že tým po podzimu opustilo více hráčů nebo že se vám na podzim nedařilo tak, jako na jaře?
Ve Vlašimi jsem byl už rok a půl, takže jsem i já sám už chtěl změnit působiště a zkusit něco jiného. To, že odešli i jiní hráči, na to však žádný vliv nemělo. Poslední měsíc podzimu jsem byl zraněný, takže jsem nevěděl, jak to se mnou bude. Byl jsem rád, že se nakonec Budějovice ozvaly a já dostal šanci. Co se týče zázemí a klubových cílů, je to zase trošku jinde než ve Vlašimi. Tím ji však určitě nechci křivdit, naopak jsem jí moc vděčný za to, že mě uvedla do dospělého fotbalu a dala příležitost. Na to nikdy nezapomenu, ale přeci jen je to malý provinční klub, který ve FNL nemá ambice postoupit. České Budějovice jsou krajské město a chtíč tady je, a proto jsem zde i já.

Nebral jste to jako riziko, že byste třeba nemusel dostat tolik herního prostoru?
Takové riziko je tady vždy. Ve Vlašimi je sparťanský trenér, což je velká výhoda, navíc Pan Havlíček mě trénoval již v dorostu, takže jsme se znali a měli spolu dobrý vztah. V Budějovicích jsem nikoho z realizačního týmu dopředu neznal, s panem Horejšem jsem se seznámil až na naší společné schůzce v Praze, kde jsme probírali mé angažmá. Šel jsem tedy do úplně nového prostředí, což vždy znamená riziko, že nebudete hrát. Ale o tom sport je. Je to výzva dokázat sám sobě i všem ostatním, že na to máte.

Potkal jste se tam však s několika hráči, které znáte už ze Sparty. Dá se z toho vytěžit i výhoda na hřišti?
Určitě je výhoda, když přijdete do kabiny a znáte kluky ať už z mládeže nebo celkově ze Sparty, určitě je to lepší než přijít do klubu, kde člověk nikoho nezná a nemá si s nikým co říct. To pro nikoho není příjemné a může pak skončit jako tichý myš někde v rohu. Já znal osobně Honzu Vondru, Patrika Čavoše, Jindru Staňka a další.

První zápas a hned gól, lépe asi začít nešlo, že?
Co se týká mě osobně, tak to podle mě bylo vydařené. Jen škoda, že jsme neodvezli alespoň bod. Z osobního hlediska mám tedy radost, ale pokud jde o tým, tak jsem smutný, že to bodově nevyšlo.

Přesto nemáte z utkání v Hradci Králové ani bod, proč to nevyšlo?
Vím, že je to klišé, ale chybělo nám trošku fotbalového štěstí. První poločas byl vyrovnaný, ve druhém jsme dominovali na míči i na počet šancí, ale v poslední minutě nás potrestali standardní situací ze své jediné šance za celou pětačtyřicetiminutovku. Asi za to může výpadek koncentrace, těžko říct.

Podrobné informace získáte zde:Fotbalové Dresy Levně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *